| Nečtiny |
|
| Nečtiny 1, 331 63 Hrad Nečtiny | |
| Marie Křemenáková - tel/fax/záznamník: 373 313 136, mobil: 607 963 742 | |
| Marie Horská - tel: 373 313 227 | |
| školicí a rekreační středisko ZČU - kapacity pro konference a školení, sportovní a turistické akce, ubytování a stravování, možnost individuální rekreace | |
| Západočeská univerzita v Plzni |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
|
| Objekt Západočeské univerzity v obci Hrad Nečtiny |
| Kapacita ubytování ( hotel + turistická ubytovna ) |
| Sociální vybavení |
| Kapacita stravování |
| Sály a klubovny |
| Sportovní vybavení |
Doprava |
 |
nahoru |
 |
V obci Hrad-Nečtiny je obchod se smíšeným zbožím. V obci Nečtiny (vzdálené cca 1 km) jsou dva obchody se smíšeným zbožím, pošta, jedna restaurace a jedno pohostinství, zdravotní středisko a kadeřnictví.
Tipy na výlety |
|
nahoru |
Oblast Nečtinska je přitažlivá zejména svou polohou v krajině plné půvabných přírodních zákoutí a zajímavých krajinných prvků. Celá oblast je vhodná jak pro výlety na kolech, tak i pro pěší turistiku.
Jednou z nejvýznamnějších je stolová hora Kozelka (2 km) - chráněný přírodní útvar, který vábí svými skalními stěnami, sloupy a věžemi nejen milovníky přírody, ale i milovníky dobrodružství - horolezce. Cestou na Kozelku si nemůžeme nepovšimnout v lesíku před obcí Nečtiny odsvěceného filiálního kostela sv. Anny a bývalého renesančního špitálu (1 km). Již několik let jsou obě památky využívány k divadelním aktivitám nadace mima Ctibora Turby - Studio kaple.
Budeme-li pokračovat stále ve stejném směru, dorazíme po 6 km chůze nebo jízdy na kole do městečka Manětína - perly baroka západních Čech. Za prohlídku stojí exteriéry i interiéry barokního zámku, přestavěného do dnešní podoby podle plánů T. Hafeneckera. Chladnými nás nenechá ani zahrada za zámkem, rozdělená potokem na francouzskou a anglickou část. Dominantami města jsou i dva kostely - svatého Jana Křtitele a sv. Barbory, vyzdobené díly takového velikána jakým byl bezesporu Petr Brandl. Cestu z náměstí ke kostelu sv. Barbory lemují sochy světců od Josefa Herschera.
Pokud nám budou síly stačit, stojí za to dorazit až do středověkého Rabštejna nad Střelou, nejmenšího města v Evropě (10 km). Z ostrohu nad řekou Střelou střeží oblast hlubokých a malebných údolí celého povodí pstruhové říčky. Kouzelně i tajemně působí roubené a hrázděné domečky, krčící se ve svahu pod zámkem se zbytky gotického hradu. Na nejvyšším bodě ostrohu dominují dvě církevní stavby - kostel Panny Marie Sedmibolestné a servitský klášter.
Vydáme-li se ze zámku Nečtiny opačným směrem, tedy na Plzeň, dorazíme po 1 km do vesničky Plachtín. V lesích za touto obcí nalezneme kromě hříbků, křemenáčů, kozáků, borůvek a brusinek také mnoho zvláštností. Pozůstatky sklářské výroby z 19. století v bývalé osadě Mensdorff. Zaniklou ves Uníř se zbytky kapličky. Novodobé kouřící milíře, produkující dřevěné uhlí. A také tajemné valy, nakupené z kamení, kterými se můžeme toulat na rozloze několika hektarů. Pocházejí z období druhé světové války nebo snad od Keltů? Mezi těmito valy narazíme na "ledovou jámu", kde se drží sníh a led i v letních měsících a též na četná rašelinová jezírka. Cestou se můžeme osvěžit koupelí v polopřírodním koupališti v Melchierově Huti (chatové rekreační zařízení).
Rekreanti s vlastním automobilem se mohou rozjet na další výlety, např. po lázeňských městech. Nejblíže naleznou Konstantinovy Lázně, dále pak Mariánské Lázně, Lázně Kynžvart, Františkovy Lázně nebo Karlovy Vary.
Milovníci plavání, vodních sportů, ale i rybolovu mohou navštívit vodní nádrž Hracholusky (cca 20 km).
Za zmínku a zhlédnutí stojí i městečko Úterý, tolik oblíbené filmaři a režiséry. Leží na jižním svazu Tepelských vrchů na stráních Úterského potoka. Architektonický ráz městečka určují středověké domky se zděnými přízemky a hrázděnými patry.
Z Úterý není daleko do Teplé, kde blahoslavený Hroznata založil roku 1193 premonstrátský klášter a kostel Zvěstování Panny Marie. Dech se nám zatají v klášterní knihovně, která se svými zhruba 100 000 svazky patří k nejstarším a nejvýznamnějším historickým knihovnám v České republice.
Vynechat nemůžeme ani město Plasy, s klášterem založeným v roce 1144 knížetem Vladislavem II. pro řeholníky cisterciáckého řádu. I Mariánský Týnec, od roku 1230 osada plaského kláštera stojí za zhlédnutí.
Několik slov k historii |
|
nahoru |
První zmínky o Nečtinech písemného charakteru pochází z roku 1169, kdy v místech dnešního farního kostela v obci Nečtiny stála tvrz patřící patrně předkům Benedů z Nečtin.
Od nepaměti však touto oblastí vedla prastará obchodní stezka z Prahy na západ přes Cheb a dále říšskou Falci až do země Franské, kterou užívali kupci s nejrůznějším zbožím. Z výšky 603 metrů nad mořem střežil stezku Pekelný vrch, čedičový homolovitý kopec s patrnou sloupcovou odlučností čediče (dodnes těžba). Zde bývalo pravěké hradiště a starověký hrad pánů z Březína ze 13. století (odkryt v roce 1969).
Počátkem 14. století se oblast stala královským majetkem a ve 30. letech 14. století zde nechal Jan Lucemburský vystavět na široké vrcholové plošině dalšího čedičového kopce s příkrými svahy hrad Preitenštejn, jako opěrný královský bod. Zbudováním byl pověřen Oldřich Pluh, držitel nedalekého Rabštejna. Preitenštejn patřil mezi dvanáct hradů náležejících králi, které neměly být nikdy zastaveny. Byl pak v přímém držení Karla IV. (ten se o něm zmiňuje i ve svém životopise - Via Caroli), jeho syna Václava IV. a dalších panovníků.
V 15. a 16. století byl hrad majetkem Gutštejnů a Rabštejnů. V roce 1537 získal panství Nečtiny Kašpar Pluh, stojící v čele odboje proti Ferdinandu I. Tento boj byl však neúspěšný. Kašpar Pluh musel uprchnout do Saska, majetek mu byl zkonfiskován a v roce 1547 královským vojskem vypálen i s celým okolím, včetně městečka Nečtiny. Hrad nebyl již nikdy opraven a zůstal opuštěný. Do dnešních dnů jej připomínají zbytky valů s příkopy a obvodové hradby. Necháte-li se zlákat k výstupu ke zbytkům hradu Preitenštejna, budete odměněni nádherným pohledem do rozevřené lesnaté krajiny celého okolí.
Ferdinand I. nechal v roce 1549 zapsat majetek Nečtin Floriánu Gryspekovi z Gryspachu a ten pravděpodobně započal stavbu renesančního zámečku pod zpustlým Preitenštejnem v místech dnešní osady Hrad - Nečtiny. Gryspekové (1549 - 1623) vystavěli jednoduchou renesanční stavbu s odvážně rozepjatou valenou klenbou v přízemí. Pod zámečkem byl na nově založeném rybníce usazen mlýn a pod ním i pivovar. Tak nechybělo nic z toho, co tvořilo typický statek nebo také dvorec z období renesance.
Rozsáhlou přístavbu provedl od roku 1657 Adam Václav Kokořovec z Kokořova (Kokořovci 1637 - 1789). Největší přestavby do slohu novogotického se zámek dočkal v letech 1855 - 1858), kdy od roku 1839 až do konce druhé světové války byl majiteli panství francouzsko - německý rod hrabat Mensdorfů - Pouilly. Stavitelem tohoto jedinečného díla romantismu byl pověřen Němec Streib z Coburgu. Dominantou zámku se stala hranolová věž. Stavba do půdorysu U je zdobena trojúhelníkovými štíty, cimbuřím, polygonálními vížkami a především vestavěna do rozsáhlého anglického parku s rybníkem.
Potomci rodu Mensdorfů - Pouilly dodnes žijí po celé Evropě (v Rakousku, Německu, Francii, Anglii, ale i v Čechách) a mnohokrát navštívili a stále navštěvují zámek v Nečtinech. V současné době je dokončována rekonstrukce pseudorománské rodinné hrobky sv. Teresie, nacházející se v jihozápadní části obce Hrad - Nečtiny. V této kapli je umístěný kamenný krucifix, tesaný sochařem Em. Maxem.
Po roce 1945 nastalo období, kdy zámek ke své škodě několikrát měnil uživatele. Po zřízení zemědělského odborného učiliště byl historický objekt užíván jako škola a internát pro žáky.
Nezměrnou katastrofou se stal zhoubný požár v roce 1964, který proměnil zámek v trosky a zcela zničil přenádherné řezbářské práce v interiérech - obložení stěn, vykládané stropy, nábytek a dveře s mohutnými zárubněmi. Ušetřena zůstala jen hranolová věž a kaple, ve které až dodnes můžete při svatebním obřadu darovat navždy své srdce milované bytosti.
Po požáru byla zámku, alespoň ve vnějším vzhledu, navrácena původní krása.
Jakýmsi strážcem celého historického místa se stal měděný jelen, hrdě zhlížející z kamenné kašny, umístěné uprostřed nádvoří.
Obrázky |
|
|
nahoru |